.

Únor 2011

actuals

27. února 2011 v 18:53 | Niki Rosellin
Dneska se mám skvěle sedím si na posteli, záda mě hřeje můj čtyřnohý nejlepší přítel a piji kakao. Musím vám všem poděkovat za komentáře, jste úžasné ♥ udělalo mě to velkou radost.
Dneska jsem byla s M. bruslit a vůbec mě to nešlo, nikdo nemůže být větší antitalent na sporty víc než já. Jsem ještě teď pořádně promrzlá a všechno mě bolí, ach jo budu si muset zlepšit kondici. A jakou neděli jste měli vy? Já osobně nemám neděle moc ráda většinou myslím na zítřejší školu. A když už myslím na školu, pak myslím na přímačky a je mi s toho na nic. Už se nemůžu dočkat prázdnin, žádné vstávání do školy, žádný úkoly, jen učení na přímačky. Mám s nich takový strach , větší než ze zubaře a to je c říct.
Budu se muset odreagovat na nějakých nákupech ( nikde jsem nebyla už od začátku ledna), a co bych si chtěla koupit?
Prostě musím mít tento kabátek ♥ ( New Yorker)

Tohle já miluju ♥

25. února 2011 v 18:46 | Niki Rosellin
Kdybych měla napsat co všechno na něm miluji,psala bych to do rána a nebyla bych ani před půlkou. Ale nejvíc jeho charakter, getlamenství, pocit bezpečí. S nikým jiným se necítím tak dobře jako sním, můžou být sama sebou, můžu být střeštěná nebo ubrečená.
Není to jen můj kluk, žádná dětská láska. Miluji ho tak jako nikoho jsem nikdy nemilovala.
A ty jeho modré oči, vrásky když se usměje… no nic začínám upadat do mé známe euforie.
Tak budeme pokračovat dál.
Můj magnet,můj sen a snad i jednou moje budoucnost. Anglii nemiluji jenom proto abych byla zajímavá, ani nemám sen stát se tam slavnou. Chci pracovat v tamním zdravotnictvím, tak bych řekla že stojím nohama na zemi.
Já prostě cítím že jsem se narodila ve špatné zemi. Patřím tam .¨

SEX ♥

24. února 2011 v 18:41 | Niki Rosellin |  Time to write
Už dlouho jsem nic na téma týdne nenapsala, tak přišel čas to tímto zajímavým tématem napravit.
Sex. Zajímavé téma, četla jsem už pár článků a pár slečnám se toto téma nelíbí, vždyť na blog chodí i děti! Ale co, pokud ty děti budou chtít najdou si to na internetu, na to jsou šikovné dost, a ne všechno může být hezké. I já si vzpomínám na svoji éru ,,bravíček".
A jaký mám názor na sex já? Podle mě je to ten nejkrásnější bod vztahu dvou zamilovaných lidí. Jak jinak si dokázat lásku, intimitu nebo vzájemný soulad? Ano držení za ruku nebo líbání je fajn, ale jednou až se budete cítit připravení , poznáte kdy je čas postoupit o level víš.
Ale k tomu je potřeba moc moc moc důvěry, pocitu bezpečí ale hlavně lásky.
Nebylo by to bez lásky jako rozmnožování zvířat? Nevím jak Vy , ale já jsem toho názoru že ano, sex bez lásky je jako kniha bez textu. Jen s láskou je to milování, odrývání malých tajemství.
Proto snad nikdy nepochopím takové ty lásky na jednu noc, je to jen takové ukojení vášně a o tom by to být nemělo.
Ale nad čím dokážu opravdu žasnout jsou některé holčiny, které mě řeknou že teprve až se zbavili panenství začali pořádně žít a nejde říct , že by ta slečna měla dlouhodobý vztah , nebo vůbec nějaký. K čemu je dobrý tento hon za ztrátu panenství? Jen proto aby řekli , tak už to mám za sebou. Moje babička říká ,že sex udělá s dívky ženu, ale je to vážně pravda? Možná ano, ale jen pokud je s opravdové lásky. To že o to přišla kdoví s kým v clubu na wc, to asi ne. Ale co když váš přítel tlačí a prostě to chce a Vy e na to ještě necítíte. Mám jen jednu radu, pokud vás miluje počká. Ať si vezme příklad s Edwarda Cullena, ten na tu pravou chvíli čekal 1800 stan knihy v posledním díle. Ale ať nečeká zase moc dlouho.
Teď už mi jen zbývá napsat, že i přesto že je sex věc šíleně krásná, vášnivá a ničím nenahraditelná, měla by jak už jsem psala být vždycky s lásky , jen tak se zní stane věc za kterou se nikdy nebudeme stydět a jen tak poznáme jak to má opravdu fungovat.
( téma týdne)

co je nového?

23. února 2011 v 20:15 | Niki Rosellin |  Time to write
Tento týden mám opravdu nabitý a moc nestíhám přidávat , což mě celkem mrzí. Zítra píšu docela těžkou prověrku s chemie , tak mi držte palce. Ale už dost o mě .
Líbí se vám tyto hnědé barvy? Mě hrozně moc. Nemůžu se dočkat až pojedu nakupovat a něco v této barvě si koupím.
Řekla bych že budou slušet víc brunetkám než blondýnkám , ale to je jen můj názor. A víte co se na tom nejvíc líbí mě? Ta brašna! No není dokonalá?
PS- zítra se konečně vrhnu na pořádný článek.
Untitled

strach...:(

18. února 2011 v 19:45 | Niki |  Time to write

Konečně jsem se dostala taky na blog. Tento týden byl pro mě dost náročný, hlavně psychicky. Tak se moc omlouvám za neaktulizaci.
Měli jste někdy opravdový strach? Ne jako u nějakého filmu, ale jako skutečný při kterém se vám klepou ruce, třese hlas a nevíte co a jak?
Vždycky jsem si myslela že strach ovládám , vždycky vím co mám dělat. Když se dívám na nějaký horor vždycky si po tom chvíli čtu abych na to u usínání nemyslela, když jsem nešťastná kvůli M. jím čokoládu a poslouchám hip hop, když se pohádám s otce ( nemáme spolu zrovna vřelí vztah a hádáme se opravdu často) tak si všechno zapíšu a myslím na ten den kdy mu to všechno ukážu!
Ale co když mám strach o svoji budoucnost? A ještě o pár dalších nemalých věcí? Čokoláda už nefunguje a stejně bych za pár dní nezapla žádné svoje kalhoty. Popovídat si nemám s kým. Jsem na všechno sama. A Michala s tím otravovat už nechci.
Ale víte co? Alespoň si za takových situacích uvědomíte, že i přes to že je kolem vás plno lidí na problémy jste většinou sami. Vlastně na celý život.


PS-Omlouvám se, že tu tak fňukám, potřebovala jsem se vypsat. Zítra napíšu smyslu plnější článek to slibuju.
kldskmvd

Polonéza ♥

13. února 2011 v 20:24 | Niki Roselin |  My little thing
Teprve včera jsem si uvědomila, jak čas rychle a nezadržitelně plyne, už se nikdy nevrátí.
Včera jsem zažila jeden s nejlepších večerů v mým životě. Tancovala jsem polonézu. Nedovede si představit jak to byl úžasný večer. A taky tréma. Takovou jsem ještě nezažila. Bože jak já zvládnu přímačky? Třepali se mi ruce a
nemohla jsem dýchat, ale můj taneční partner a nejlepší kamarád v jedné osobě byl mojí velkou oporou. Bez něj bych nikdy netancovala ( nebo by na můj antitalent nikdo neměl nervy), před tím mě uklidňoval a pak při plese povzbuzoval pohledy. To se pak samozřejmě nelíbilo M. , proč jsou kluci tak žárlivý a vidí něco tam kde nic není?

Ale i přesto všechno jsem si to maximálně užila, s holek se ten večer jako mávnutím kouzelným proudkem stali princezny a s kluků gentlameni. Nemohla jsem některé ani poznat. Taky jsem čekala že to nevyjde( co byste od nejhorších tříd na škole mohli čekat) , ale řekla bych že jsme všechny přesvědčili že takový nejsme a ukázali se
v tom nejlepším světle.


Ale proč to tak rychle uteklo? Pětiměsíční práce je tak rychle pryč. Ten čas tak moc letí. A už se nikdy nevrátí, zůstají mi jenom vzpomínky. Co časem vyblednou.


Dávám vám sem pár fotek s polonézi. Je jich opravdu málo další fotky budu mít až za týden.. tak snad se vám budou líbít.


Co na ples?

10. února 2011 v 18:26 | Niki Roselin |  Fashion
Plesová sezóna je v plném proudu, byli jste vy už na nějakém plese? Já ještě ne, ale v sobotu mě čeká školní ples a polonéza. Mám s toho nervy sice už od října, ale teď jsem ještě ve větším stresu než jsem čekala na začátku. Ještě že mám tak úžasného tanečního partnera, docela je mi ho líto že tancuje s takovým dřevem. Ale budu se snažit jak jen budu moct a dám do toho všechno.
Pokud jste stejně jako já na žádném plese nebyli a chystáte se tam , ale nevíte co na sebe mám pro vás pár rad.
Já bych si určitě oblekla koktelky, jsme mladé a krásné tak proč ne?
Dlouhé černé šaty má každá druhá dáma na plese. A když máte krásné nohy tak proč je neukázat? Vyniknete v takových šatech a budete působit smyslněji.
jkds
Tzv. malé černé , jsou elegantní, klasické ani v nich nebude nikoho šokovat. Nedoporučovala bych to těm z vás která mají světlou pleť ( vypadali byste jako , že utíkáte s mlýna).
Mě se asi víc líbí ty rudé. Červená je vášnivá a temperamentní barva , která nejvíc sluší brunetkám. V červené budeš proklatě sexy, ale dávej pozor aby si nevypadala vulgárně.
byty - black
Jak v červeným i černým bych volila černé doplňky.
Líbí se mi moc černé lodičky s otevřenou špičkou vypadá to luxusně.

Je to krása?

8. února 2011 v 19:38 | Niki Roselin |  Time to write
Na internetu je tolik blogů. Dali by se dělit do určitých skupin nejen jak jsou dobře psané ale i podle toho o čem jsou. Prolezla jsem jich opravdu stovky , ale nejvíc jsem žasla u pro Ana blogů. Některé jsou opravdu šílené , musím přemýšlet nad intelektem pisatelek ( ne že já bych byla nějaký Einstein). Ale taky, která z nás by nechtěla být krásně hubená? Já osobně ano, možná bych měla o něco větší sebevědomí, ale tím by to asi skončilo, tak proč zacházet do extrémů? Opravdu je důležité jestli nosíš XS nebo M?
Jsme přece Slovanky, a tím teď nemyslím že pro mě ideálem krásy je Věštonická Venuše. Asi prostě máme mít trošku zakulacené tvary, a řekla bych že klukům se taky víc líbí holka co má zadek, prsa.. no prostě že ji mají za co chytnout.
Přiznávám že,se jednou za čas mě taky popadne hubnoucí období, ale nemám na to pevnou vůli nebo až příliš miluji čokoládu. To mě většinou nevědomky pomůže M. třeba když mě řekne že se mu líbím. To pak stojím před zrcadlem a říkám si že to není tak špatné. A víte co? Mám se ráda i přesto že mám někdy vztek na svoje nohy, mohla bych mít větší prsa nebo menší zadek. A znám spousty holek co nejsou nejštíhlejší ale sluší jim to víc než těm vyžlatům.

Ale měřítko krásy máme každý nestavený jinak, někomu se to prostě líbí, je to pro něj chodící dokonalost jiný nad tím kroutí hlavou.

Líbí Vám se vám takové kůstky? Je to vážně ještě krása?

My Bedroom ♥

5. února 2011 v 19:15 | Niki Roselin |  Time to write
Dneska bych vám chtěla předvést moje království. Bohužel se o svůj pokoj musím dělit s mladší sestrou, což je dost blbý. Jak moc bych chtěla mít soukromí, nečučet na její nepořádek, jít spát kdy se mi zamane, vodit si návštěvy…atd. Konečně mě svitla naděje na vlastní ( budeme v létě rekonstruovat dům), nemůžu se dočkat až si ho zařídím podle svého a nebudu muset brát ohledy na ni a můj osobní prostor se nebude měřit na půlku pokoje.

Dávám sem pár fotek, té mojí půlky pokoje. Rovnou říkám že jsem někdy v šesté třídě měla růžové období, teď tu barvu nesnáším, ale je všude kolem mě! Zastávám názoru , že by měl být pokoj spíš útulný než luxusní. A myslím , že můj útulný je ( v rámci možností).

No a teď už dost řečí, jde se ,,šmírovat" .


Sen

3. února 2011 v 18:42 | Niki Roselin |  Time to write
Z noci na dnešek se mi zdál opravdu hrozný sen. Byla jsem v přeplněné luxusní místnosti, se mnou tam byli další dva lidé. Nejdřív se na mě jenom dívali ,pak ke mně přistoupili a začali mi nabízet peníze, platinové karty, auto, byt, Chanel kabelku, boty Jimmy Choo, kariéru… no prostě všechno po čem toužím. Tak proč to byl hrozný sen?
Tohle všechno bych dostala jedině, kdybych se vzdala pro mě toho nejdůležitějšího , takže M.. Nemusela jsem přemýšlet dlouho, samozřejmě jsem volila tu druhou možnost.
Ale stejně na ten sen musím pořád myslet ( ne nelituji toho rozhodnutí). Kolik lidí , by se tak v dnešním
zkaženém světe rozhodlo stejně?
Kolik by volilo lásku před úspěchem a bohatstvím?
Co vlastně v dnešním světě láska znamená? Je ve světě peněz, násilí a touhy po moci pro lidi důležitá?
Doufám že ano. Protože jen tak jsme opravdu bohatí. Řekla bych že i úspěšnější , máme se ke komu vracet, dělit se o vzpomínky a to mi nenahradí kabelka od Chanelu.